Uherský Brod vs. imigranti, aneb legální držení zbraní

Už 25 let mám osobní vazby na Rakousko. Konkrétně se jedná se o poměrně uzavřené údolí v Alpách, kde někteří lidé přes den ještě před 15 lety nezamykali dveře. Dnes již zamykají. Poslední rok navíc přestali navštěvovat místní parky, dětská hřiště a stezku s lavičkami u řeky. Důvodem je přerozdělování imigrantů. Tolik obecný úvod, tento článek nemá pojednávat o otázkách imigrace.

Na konci února tohoto roku jsme zažili děsivou událost v podobě zřejmě vyšinutého střelce v restauraci v Uherském Brodě. Výsledkem bylo – mimo jiné – mnoho prohlášení politiků o nutnosti dalších restrikcí z hlediska možností legálního držení zbraní a zpřísnění podmínek získání zbrojního průkazu.

Rakousko je snad ještě více svázáno byrokracií a papírováním než Česká republika. Navzdory tomu, pod vlivem imigrantské vlny, lidé v Rakousku začali ve velkém nakupovat prostředky osobní ochrany – jenom v hejtmanství Salzburgland se za posledních 6 měsíců prodalo (legálně prodalo) na 50 000 kusů – počínaje pepřovými spreji a konče palnými zbraněmi.

Ve svém okolí – v Čechách i v Rakousku – dnes často slýchám, že si lidé, do kterých bych to nikdy neřekl, chtějí udělat zbrojní pas. Už jsem se i setkal s otázkou na „nelegální zdroje palných zbraní“ 🙂

Jaké je to u vás? Všímáte si také větší nervozity lidí? Jsou to jenom slova, nebo se lidé o sebe začínají skutečně starat? A teď jaká cesta je pro Českou republiku rozumnější – omezit přístup ke zbraním kvůli vyšinutým nebo po slávě toužícím jedincům, anebo důrazně dodržovat daná pravidla, ale nechat na lidech, aby se o své rodiny mohli postarat, když bude nutno?

Komentáře